Pracovali na top manažerských postech. Před pár lety si ale řekli, že zběsilé tempo ani práce u počítače už netěší, a dali výpověď. Brzy našli novou vášeň a byznys s nezaměnitelnou vůní. Místo tabulek a porad teď Richard a Lenka Benešovi sázejí stromky a rozjíždějí v Čechách trh s lanýži.......

Jak jsme na blogu odhadovali, skutečně sezóna sázení ještě ani pořádně nezačala a pro velký zájem o geneticky testované sazenice, je kapacita naší laboratoře pro podzim 2021 již rezervována. V pátek 15.10. proto končí možnost objednávek geneticky testovaných sazenic pro podzim 2021.

S laskavým dovolením ekonomického týdeníku Hrot, můžeme čtenářům našeho blogu poskytnout bezplatně a v plném znění rozhovor o lanýžích, který vyšel v září tohoto roku.

K 19.9. je již rezervováno 95 % geneticky testovaných (GT) lanýžových sazenic pro podzim 2021. Po zkušenostech z jara tohoto roku, kdy byly sazenice rovněž vyprodány ještě před začátkem sezóny, doporučujeme s objednávkou neváhat.

Pro zájemce o velkoplošné pěstování lanýžů, kteří by chtěli využít dotačních titulů, je skvělou zprávou, že se připravuje nová legislativa. V této legislativě budou lanýže uzákoněny jako zemědělská plodina.

Velký zájem o geneticky testované lanýžové sazenice na jaře znamenal, že již k 6. 4. 2021 došlo k jejich vyprodání a zahájení příjmu objednávek pro podzim 2021. Důvodem je, že po dovezení sazenic od evropských producentů, každou z těchto sazenic v naší laboratoři testujeme a klientům odchází pouze špičkové sazenice u nichž genetický test prokázal...

Laboratoři firmy Český lanýž servis se podařilo izolovat bakterie, na jejichž přítomnost lanýžové mycelium (podhoubí) reaguje zrychlením svého růstu až o 500 %. Pravděpodobnost, že pěstování lanýžů bude při použití těchto bakterií úspěšné, se tím významně zvyšuje.

Ačkoli právě začalo léto a do podzimu je daleko, pro velké lanýžárny, které by se měly realizovat ještě tento podzim, právě začíná poslední zvonění.

Testování lanýžových sazenic je nenápadná, ale přesto klíčová věc pro úspěch v pěstování lanýžů. Test totiž ověřuje naprosto zásadní a zdánlivě samozřejmou věc - pouze sazenice, která má na svých kořenech navázané lanýžové mycelium (podhoubí), má do budoucna šanci plodit lanýže.

Na začátku avizované série našich článků, o pohledu investora na pěstování lanýžů, se zaměříme na náš průzkum, který jsme si dělali před několika lety. Chtěli jsme se dozvědět, kdo v současné době v Evropě do lanýžů investuje.

Tak nějak bude asi znít parafrázovaná otázka klasika, kterou si v Evropě možná již klade mnohý zemědělec.

V první části článku jsme se podělili o údaje k průměrnému výnosu lanýžárny burgundského lanýže (T. aestivum f. uncinatum), které jsme shromažďovali po dobu více než dvou let. Získávali jsme je postupně od pěstitelů i na internetu. U lanýžáren nového typu, tedy se závlahou, se výnos podle těchto údajů pohybuje v průměru mezi 100 kg -...

Opakovaně se na nás obracíte s dotazy, jaký je předpoklad výnosnosti pěstování lanýžů. Stejnou otázku jsme si kladli před několika lety i my, před naším definitivním rozhodnutím investovat do výzkumu a pěstování lanýžů v ČR. Získat hodnověrné informace o skutečných výnosech lanýžáren je však úkol velmi nesnadný. Podělíme se s Vámi o výsledky našeho...

Lanýž burgundský, T. aestivum uncinatum, se přirozeně vyskytuje v podstatné části Evropy. V České republice se vyskytuje rovněž. Je zde přísně chráněn. Jeho omezený výskyt v naší republice je pravděpodobně způsoben tím, že lidé mu postupně obsazují jeho přirozená stanoviště. Ještě na začátku minulého století se prý prodával v Praze na trzích.

Nejjednodušší dělení lanýžů je podle barvy na černé a bílé, jak symbolické. Lanýžů je velké množství druhů, proto se zabývejme těmi, které můžete potkat v restauracích. Doporučujeme naučit se níže uvedených několik latinských názvů lanýžů. Slouží pro jednoznačnou identifikaci druhu lanýže. Mezi lanýži jsou velké cenové rozdíly a prodejci i...

V rámci grantového výzkumu ČR, který pro Akademii věd vedl doc. Gryndler, bylo identifikováno v České republice 16 druhů lanýžů. Několik z nich patří mezi kulinářsky cenné. Většina lanýžů je v ČR velmi přísně chráněna pod velkými pokutami a jejich sběr (správně lov, lanýže se jako jediná houba loví) je vyloučen.

Lanýž svoje plodnice ( hlízy ) vytváří, na rozdíl třeba od hřibů, pod zemí. Nejčastěji v hloubce 0 - 30 cm. Zmiňovanému hřibu stačí k rozmnožení vítr, který roznese spory z jeho klobouku po širém okolí.