prof. RNDr. 

Milan Gryndler, CSc

• Spoluzakladatel českého lanýžářství 

• Spoluzakladatel a vedoucí výzkumu Laboratoře Českého lanýže 

• Vědecký garant technologie Českého lanýže
  
  

Prof. RNDr. Milan Gryndler, CSc. je mezinárodně uznávanou kapacitou v oblasti mykorhizních symbióz, půdní mikrobiologie a biologie lanýžů rodu Tuber. 

Stál u zrodu českého novodobého lanýžářství a je zakladatelem vědeckého výzkumu pěstování lanýžů v podmínkách České republiky.

• Autor více než 120 impaktovaných vědeckých publikací, které mají přes 2 200 citací ve studiích dalších vědců.
• Je hlavním autorem zásadní české monografie Mykorhizní symbióza.

• Výzkum - podílel se na výzkumu lanýžů ve Francii (2007) 

• V letech 2010–2015 řídil rozsáhlý grantový výzkum lanýžů v České republice, který pomocí molekulárních metod doložil, že lanýže nejsou v české krajině mýtem, ale reálným biologickým fenoménem s potenciálem zemědělského pěstování.

• Akademické působení - dlouhodobě působil jako vedoucí vědecký pracovník a vedoucí laboratoře Mikrobiologického ústavu AV ČR, z jehož prostředí odchází, aby osobně řídil výzkum Laboratoře Českého lanýže.

• Přednáší na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a Přírodovědecké fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně.

Světový lanýžový výzkum si stále více uvědomuje technologické limity současného lanýžářství a v posledních letech stále silněji volá po zpřesnění kontroly sazenic, hlubším porozumění půdě, molekulární identifikaci lanýžového mycelia a práci s mikroorganismy.

V roce 2017 založil společně s Richardem Benešem vědecko-výzkumné centrum Český lanýž servis s.r.o. a v jeho rámci také jedinou středoevropskou laboratoř specializovanou na výzkum lanýžů.

Laboratoř Českého lanýže pod vedením prof. Gryndlera tyto vědecké výzvy neponechala pouze v rovině akademické diskuse. Převedla je do funkční praxe:

• Genetická kontrola (2018) : Molekulární ověřování každé jedné sazenice.

• Bioindikační testování půdy (2018) : Analýza pozemku pomocí živého mycelia lanýže.

• Mikrobiologická podpora (2021): Aktivní stimulace a ochrana růstu lanýžového mycelia.

Tím se Laboratoř Českého lanýže zařazuje mezi absolutní technologickou špičku současného lanýžového světa v oblasti zakládání profesionálních lanýžáren.

"Lanýžárnu nelze nikdy garantovat. Ale lze zásadně snížit rizika, která se dají předem změřit, otestovat a ověřit".

Vedle výzkumu se prof. Milan Gryndler dlouhodobě podílí také na odborné osvětě a kultivaci českého lanýžářského trhu. Od roku 2018 je předsedou  Český lanýž Asociace.

Vybrané vědecké práce prof. Milana Gryndlera k lanýžům na které ve svém výzkumu navázala laboratoř Českého lanýže:

Streiblová E., Gryndlerová H., Valda S., Gryndler M. (2010): Tuber aestivum – hypogeous fungus neglected in the Czech Republic. A review. Czech Mycology 61(2): 163–173.
Přehledová práce o lanýži letním (Tuber aestivum, často uváděném v souvislosti s Tuber uncinatum) v České republice. Studie shrnuje historii výskytu lanýžů u nás, jejich ekologii, význam v evropském lanýžářství a potenciál pěstování lanýžů ve střední Evropě.

Gryndler M., Hršelová H., Soukupová L., Streiblová E., Valda S., Borovička J., Gryndlerová H., Gažo J., Miko M. (2011): Detection of summer truffle (Tuber aestivum Vittad.) in ectomycorrhizae and in soil using specific primers. FEMS Microbiology Letters 318(1): 84–91.
Klíčová práce k molekulární detekci lanýže letního v půdě a ektomykorhizách. Studie ukazuje, že přítomnost Tuber aestivum lze ověřovat pomocí specifických primerů, tedy nikoli pouze vizuálním nebo mikroskopickým odhadem.

Streiblová E., Gryndlerová H., Gryndler M. (2012): Truffle brûlé: an efficient fungal life strategy. FEMS Microbiology Ecology 80(1): 1–8.
Práce o fenoménu lanýžového brûlé — typické zóně kolem lanýžových stromů, kde lanýž ovlivňuje okolní vegetaci a půdní prostředí. Studie ukazuje lanýž jako aktivního tvůrce vlastního ekologického prostoru.

Gryndler M., Hršelová H. (2012): Isolation of bacteria from ectomycorrhizae of Tuber aestivum Vittad. Acta Mycologica 47(2): 155–160.
Studie zaměřená na bakterie spojené s ektomykorhizami lanýže letního. Autoři izolovali bakteriální kmeny z mykorhiz Tuber aestivum a otevřeli cestu k výzkumu mikroorganismů, které mohou ovlivňovat růst lanýžového mycelia.

Gryndler M., Trilčová J., Hršelová H., Streiblová E., Gryndlerová H., Jansa J. (2013): Tuber aestivum Vittad. mycelium quantified: advantages and limitations of a qPCR approach. Mycorrhiza 23: 341–348.
Studie k měření množství lanýžového mycelia v půdě pomocí qPCR. Pro moderní lanýžářství je zásadní, protože ukazuje, že rozhodující část lanýžárny se odehrává pod zemí — v množství a aktivitě neviditelného mycelia.

Gryndler M., Soukupová L., Hršelová H., Gryndlerová H., Borovička J., Streiblová E., Jansa J. (2013): A quest for indigenous truffle helper prokaryotes. Environmental Microbiology Reports 5(3): 346–352.
Výzkum původních mikroorganismů spojených s lanýžem letním. Práce patří k základům moderního pohledu, podle něhož lanýžárna není jen strom a houba, ale celý mikrobiologický systém.

Gryndler M., Černá L., Bukovská P., Hršelová H., Jansa J. (2014): Tuber aestivum association with non-host roots. Mycorrhiza 24(8): 603–610.
Studie ukazuje, že lanýžové mycelium může vstupovat do překvapivě složitých vztahů i s kořeny rostlin, které nejsou klasickými hostiteli lanýže. To rozšiřuje pohled na lanýžárnu jako na komplexní podzemní ekosystém.

Gryndler M., Beskid O., Hršelová H., Bukovská P., Hujslová M., Gryndlerová H., Konvalinková T., Schnepf A., Sochorová L., Jansa J. (2015): Mutabilis in mutabili: Spatiotemporal dynamics of a truffle colony in soil. Soil Biology and Biochemistry 90: 62–70.
Práce sledující prostorovou a časovou dynamiku lanýžové kolonie v půdě. Pro pěstování lanýžů je důležitá tím, že ukazuje, jak se neviditelná lanýžová kolonie může v půdě vyvíjet dlouho před tím, než se objeví první plodnice.

Gryndler M. (2016): True Truffle Host Diversity. In: Zambonelli A., Iotti M., Murat C. (eds.), True Truffle (Tuber spp.) in the World: Soil Ecology, Systematics and Biochemistry. Springer, Soil Biology, pp. 267–281.
Kapitola v mezinárodní vědecké monografii vydané nakladatelstvím Springer. Zabývá se hostitelskou diverzitou pravých lanýžů rodu Tuber a řadí prof. Gryndlera mezi autory světové odborné debaty o biologii a ekologii lanýžů.

Gryndler M., Šmilauer P., Šťovíček V., Nováková K., Hršelová H., Jansa J. (2017): Truffle biogeography — A case study revealing ecological niche separation of different Tuber species. Ecology and Evolution 7: 4275–4288.
Rozsáhlá biogeografická studie lanýžů v České republice. Pomocí PCR metod na stovkách lokalit doložila výskyt různých druhů rodu Tuber v české krajině a ukázala ekologické rozdíly mezi jednotlivými druhy lanýžů.

Richard Beneš

• Zakladatel Českého lanýže

• Spoluzakladatel českého lanýžářství

• Tvůrce strategie, trhu a zázemí českého lanýžářství

Richard Beneš je zakladatelem Českého lanýže a jednou z hlavních osobností, které v České republice vybudovaly základy moderního pěstování lanýžů. 

Do světa lanýžů přinesl více než dvacetiletou zkušenost z vrcholového řízení firem, jejich rozvoje, stabilizace, zefektivňování provozu a budování nových projektů. 

Už v roce 2016 si začal všímat, že světové lanýžářství má tradici a zkušenost, ale v praxi často postrádá jasně nastavené řízení rizik.

Začal proto klást světovému lanýžářství jednoduchou byznysovou otázku:

Jak víme, že to skutečně funguje?

Právě z této otázky vyrostl směr Českého lanýže: důraz na laboratorní ověřování, měření, genetiku a bioindikaci půdy s cílem maximálně snížit rizika neúspěchu ještě před výsadbou — tedy před samotnou investicí do projektu lanýžárny.

V roce 2016 společně s Lenkou Benešovou založil první výzkumné plochy Českého lanýže — praktický základ dlouhodobého ověřování pěstování lanýžů v českých půdních a klimatických podmínkách. 

V roce 2017 založil Český lanýž a v témže roce založil s prof. Milanem Gryndlerem Český lanýž servis, vědecko-výzkumné centrum zaměřené na technologickou a agrotechnickou podporu pěstitelů.

Vznikl systém, který propojuje vědu, laboratoř, vlastní výzkumné plochy, evropskou pěstitelskou praxi, legislativu, vzdělávání pěstitelů a veřejnou osvětu.

Budování trhu, legislativa a oborová diplomacie

V rámci spolku Český lanýž Asociace z. s., kde působí jako místopředseda, využívá Richard Beneš své manažerské zkušenosti pro rozvoj celého oboru. Soustředí se na koncepční vyjednávání, legislativní změny, komunikaci s institucemi a vytváření podmínek, bez kterých by profesionální pěstování lanýžů nemohlo vyrůst v uznávaný zemědělský sektor.

Výsledkem jeho vyjednávání, koncepční podpory jeho kolegů a podpory Ministerstva zemědělství byl zásadní úspěch: v roce 2023 se lanýž v České republice stal oficiální zemědělskou plodinou. Česká republika se tím stala jedinou zemí ve střední Evropě, která má legislativně upravené pěstování lanýžů.

Ve stejném období se mu podařilo vyjednat ve střední Evropě unikátní speciální pojistný produkt pro lanýžové výsadby. Základní předpoklady pro rozvoj oboru tak byly vytvořeny.

Od roku 2023 Richard Beneš s kolegy rozvíjí vizi České republiky jako budoucího centra středoevropského lanýžářství. Cílem není pouze zakládat jednotlivé výsadby, ale s předstihem budovat celý budoucí trh: pěstitele, legislativní rámec, vzdělávání, veřejnou důvěru, mediální zájem, gastronomické zázemí i kulturní příběh českého lanýže.

V roce 2024 založil spolu s Lenkou Benešovou a prof. Milanem Gryndlerem festival Praha lanýžová a významně se podílel na přípravách lanýžových výstav v Národním zemědělském muzeu. Tyto aktivity pomohly přesunout lanýže z laboratoří a odborných debat do veřejného prostoru.

V roce 2025 dosáhl dalšího významného úspěchu při vyjednávání podmínek pro rozvoj oboru. Lanýže byly zařazeny mezi agrosolární plodiny, opět s významnou podporou Ministerstva zemědělství. V tomto případě jde o celosvětové prvenství.

V roce 2025 se Richardovi a Lence Benešovým podařilo historickým bádáním doložit písemnou zmínku o lanýžích z roku 1360. Tento objev vrátil Českou republiku na mapu evropského lanýžářství a ukázal mimořádnou skutečnost: české země mají nejstarší známou historii lanýžů v křesťanské Evropě.

Nejdřív data, potom poezie

Pro Richarda Beneše je založení lanýžárny dlouhodobý biologický projekt, nikoli romantický sen ani slib rychlé úrody. Český lanýž staví na snaze zásadně snížit všechna rizika, která lze předem změřit, otestovat a biologicky ověřit.

Teprve po systematickém snížení známých, ovlivnitelných rizik a úspěšné výsadbě lanýžárny, je možné začít naplno vnímat poetickou a nejkrásnější část tohoto mimořádného oboru. Vědomí, že člověk udělal maximum pro úspěch své lanýžárny, přináší zásadní klid.

Když se podíváte do světových diskusí pěstitelů, právě tento klid často chybí. Lidé během let čekání řeší stále stejné pochybnosti: "Koupil jsem vůbec dobře očkované sazenice? Použil jsem správný vápenec? Měl jsem tam přidat tento substrát, nebo jiný? Nepodcenil jsem něco už na začátku?"

Ani Český lanýž neumí v přírodě stoprocentně garantovat, že každá lanýžárna bude plodit. Umí však garantovat, že před výsadbou provede mimořádně hlubokou laboratorní, genetickou a biologickou kontrolu a že investor nevstupuje do projektu naslepo.

Tím se zásadně mění kvalita rozhodnutí, se kterým člověk do projektu vstupuje. Místo zbytečného strachu z neověřených základů získává jistotu, že ovlivnitelná rizika byla pojmenována, prověřena a snížena na nejnižší úroveň, kterou současná technologie Českého lanýže umožňuje.

Richard Beneš tak v českém lanýžářství propojuje tři klíčové roviny: podnikatelskou strategii, oborovou diplomacii a schopnost vytvářet silný veřejný příběh.

Lenka Benešová 

• Spoluzakladatelka českého lanýžářství

•  Místopředsedkyně Český lanýž Asociace z. s.
• Obchodní rozvoj a klientská péče  

Lenka Benešová patří k osobnostem, které stály u zrodu novodobého českého lanýžářství. V roce 2016 se společně se svým manželem Richardem Benešem založila první výzkumné plochy, které od roku 2017 slouží Českému lanýži jako základna pro dlouhodobé ověřování pěstování lanýžů v českých půdních a klimatických podmínkách.

Do lanýžářství přinesla zkušenost velmi úspěšné obchodní ředitelky akciové společnosti v oblasti financí. Působila v prostředí, kde rozhodují čísla, riziko, důvěra klientů a dlouhodobá odpovědnost. Právě tento profesní základ je pro lanýžářství mimořádně důležitý: založení lanýžárny není rychlý nákup, ale rozhodnutí na mnoho let.

Svoje zkušenosti z byznysu uplatňuje také při koncepčním plánování i praktickém rozvoji českého lanýžářství, na kterém intenzivně spolupracuje se svým manželem Richardem Benešem. Do této práce přináší obchodní preciznost, realistické vyhodnocování rizik a cit pro převádění složitých odborných témat do srozumitelné praxe.

Již mnoho let se vydává každým rokem na cesty po evropských lanýžárnách a získané poznatky porovnává s vlastní rozsáhlou praktickou zkušeností se zakládáním a péčí o lanýžové výsadby v České republice. Díky tomu propojuje zahraniční know-how, český terén a reálnou práci s pěstiteli. Její role je klíčová tam, kde se věda a laboratoř potkávají s krajinou, klientem, pozemkem a dlouhodobou péčí o výsadbu.

Jako místopředsedkyně Český lanýž Asociace z. s. věnovala tisíce hodin dobrovolnické práce rozvoji českého lanýžářství. 

Zásadním způsobem se podílela na přípravách lanýžových výstav Český lanýž Asociace v Národním zemědělském muzeu, osvětových akcích, komunikaci s veřejností a popularizaci oboru, který v České republice vznikal od nuly.

Stála také u vzniku festivalu Praha lanýžová (2024) který pomohl přenést lanýže z laboratoří, výzkumných ploch a odborných debat do veřejného prostoru.

Tato práce je důležitá pro budování budoucího českého lanýžového trhu: "..nestačí jen prodávat sazenice, ale je potřeba pro pěstitele dělat vědecký výzkum a stále posouvat spolehlivost pěstování, vytvářet také veřejnou důvěru, gastronomické zázemí, kulturní příběh, povědomí o lanýžích v české společnosti a budovat tak i trh a odbytiště pro pěstitele lanýžů".

Významně se podílí rovněž na přípravě a natáčení dokumentárních výstupů o lanýžích. Tyto projekty pomáhají ukazovat české lanýžářství jako otevřený, vzdělávací a moderní obor, který propojuje vědu, krajinu, pěstitele, historii a veřejnost.

Od roku 2016 se společně s Richardem Benešem věnuje historickému bádání o lanýžích v českých zemích. 

Od roku 2023 se podílí i na propagaci Prahy jako mimořádného evropského fenoménu: metropole, kde se v přírodě vyskytuje lanýž burgundský. Tento příběh pomáhá vracet lanýže do českých dějin a zároveň vytváří silnou značku pro současné české lanýžářství.

Lenka Benešová tak do Českého lanýže a celého českého lanýžářství přinesla obchodní disciplínu a preciznost, evropskou terénní zkušenost, hlubokou praktickou znalost českých výsadeb, tisíce hodin dobrovolné práce pro obor. Vytvořila a nadále intenzivně vytváří zásadní podíl příběhu českého lanýžářství.