Pěstovat 125 let řepku, nebo 1 rok lanýže? Toť otázka.

Tak nějak bude asi znít parafrázovaná otázka klasika, kterou si v Evropě možná již klade mnohý zemědělec.

 V článcích "Vydělá hektar lanýžárny 1 000 000 Kč za rok? část I. a II.", jsme uveřejnili údaje, které se nám podařilo získat k výnosnosti lanýže burgundského. U lanýžárny moderního typu vycházel průměrný zisk na  1 750 000 Kč / 1 ha. Před několika lety, při našem rozhodování, zda jít cestou lanýžů, jsme pro porovnání potenciálu lanýžů srovnali uvedenou částku s výnosy dosažitelnými v konvenčním zemědělství.

Po delším dotazování na výnosnost zemědělství v ČR jsme narazili na informaci, že průměrný výnos zemědělce v ČR je      14 000 Kč / 1 ha ( 1 ha = 10 000 m2 ).

Zajímavé bylo, když jsme si tento údaj chtěli ověřit v praxi a uvedené číslo konzultovali se zemědělcem, který obhospodařuje několik tisíc hektarů. Sdělil nám, že z jeho zkušenosti je uvedené číslo značně nadsazené. Když prý započítá skutečně všechny náklady, zůstává mu v průměru pouze cca 7 000 Kč / 1 ha s tím, že "kolem 14-ti tisíc bude tak u řepky".

Skutečně jsme u následného ověřování těchto informací narazili u zemědělské firmy specializující se na pěstování řepky na údaj o výnosu mezi 10 500 Kč - 15 000 Kč na 1 ha. Přičemž řepka je považována za jednu z nejvýnosnějších plodin konvenčního zemědělství. To je konec konců i důvod, proč je v ČR na polích "žluto".

Pro další výpočty však opět z opatrnosti budeme počítat s 14 000 Kč jako průměrným ziskem z konvenčního zemědělství.

Porovnáním vychází, že zisk za jeden vydařený rok lanýžárny       ( 1 750 000 Kč / 1 ha ), se rovná stejnému zisku, jako lze dosáhnout za 125 let konvenčního zemědělského hospodaření na stejné ploše půdy ( 14 000 Kč / 1 ha ).

Když jsme si spočítali, že udávaná průměrná doba plodnosti lanýžárny se pohybuje okolo 30 let, vyšlo nám, že za tuto dobu může vytvořit lanýžárna zisk, jako kdybychom na stejném pozemku pěstovali klasické plodiny neskutečných 3 750 let.

Myslíme si, že není příliš pravděpodobné, že bychom mohli hospodařit dalších 3 750 let.😊

Pobavila nás představa, že kdyby se zemědělec v pradávné době před 3 750 roky, kdy se v Egyptě dostavěly pyramidy, začal věnovat pěstování řepky a tu pěstoval vytrvale přes období antického Řecka, římského impéria, tak následně by mohl své zkušenosti s pěstováním řepky prodiskutovat s praotcem Čechem, či Přemyslem Oráčem, případně později i s Karlem IV., mohl by požádat o pomoc se sklizní husity, následně třeba i Franze Josefa a dále v rámci "Akce Z" určitě i komunisty.😊  Někdy v současných dnech, by dosáhl po 3 750 letech stejného výnosu, jako zemědělec ve Francii, který si kolem roku 1980 založil lanýžárnu, která až do těchto dnů plodí.

Na tyto údaje se však dá podívat i z jiného úhlu, než jen z pohledu nadsázky. Potom dávají značný smysl. Stačí místo času porovnávat plochu. Z tohoto pohledu 1 ha lanýžárny má teoretický potenciál zisku, jako hospodaření na 125 ha řepky.

Tento fakt může hrát velkou roli pro zemědělce, kteří nedisponují stovkami či tisíci hektary obhospodařovaných ploch. Například 2 ha lanýžáren, tak mohou být teoreticky ekvivalentem k 250 ha konvenčních ploch. V případě, že je správné výše uvedené tvrzení velko-zemědělce uvádějícího zisk z 1 ha pouze    7 000Kč,  2 ha lanýžáren znamenají dokonce možný ekvivalent až k 500 ha.

Značný smysl to dává i pro velko-zemědělce. V případě, že se mu neurodí na jeho hlavních plochách konvenčních rostlin, už i několik málo hektarů lanýžáren mu může pomoci zachránit jeho celkové příjmy.

Právě z pohledu rozložení rizika zemědělského podnikání, se k pěstování lanýžů často přistupuje v zahraničí. Tomuto tématu se budeme věnovat podrobněji v některém z následujících článků.

I když jsme tehdy vzali v úvahu riziko, že se lanýžárna nemusí podařit, v poměru k možnému zisku, vycházela pro nás investice do pěstování lanýžů velmi zajímavě.

Pro naše rozhodování byla navíc velmi důležitá i skutečnost, že lanýže nevyžadují žádné chemické hnojení. Ba co víc, oni ho oproti řepce olejné a dalším konvenčním plodinám přímo nesnáší. O kolik kamiónů hnojiv, pesticidů a ostatních chemických látek používaných v konvenčním zemědělství ušetříme půdu, když na ní budeme 30 - 40 let pěstovat lanýže?

Z pohledu porovnání zemědělské produkce, zda pěstovat řepku nebo lanýže, jsme se rozhodli, že raději riskneme 30 let s lanýži, než 3750 let pěstovat řepku :-).

Potenciál pěstování lanýžů je evidentně výjimečný. Každý dobrý investor však pečlivě zvažuje všechny okolnosti své investice a to především poměr zisku, likvidity a rizika. O rizicích pěstování lanýžů se příliš nemluví a informace jsou ještě méně dostupné, než informace o výnosech. Z pohledu investora, který uvažuje o pěstování na hektarových plochách, je zvážení míry rizika, že se lanýžárna nemusí vždy podařit, velmi důležité. A právě o náš pohled investora, který pracně získával a následně zvažoval všechna dostupná data se s Vámi podělíme v příštích článcích.