Jaká byla PRAHA LANÝŽOVÁ 2025?

Návrat lanýžové historie českým zemím • 30 000 návštěvníků • historický objev z roku 1360 • Národní zemědělské muzeum •  Festival Praha lanýžová 2025 je dlouhodobý projekt Českého lanýže Asociace, který propojuje historický výzkum, vědu, pěstování lanýžů a veřejnou popularizaci.

Praha lanýžová 2025 nebyla jen festivalem.
Stala se symbolem návratu téměř zapomenuté části české lanýžové historie. Historie, která možná sahá hlouběji, než si Evropa dlouho myslela.

Druhý ročník festivalu pořádaného Českým lanýžem Asociací – "Praha lanýžová" i navazující lanýžová výstava, rovněž z dílny Českého lanýže v prostorách Národního zemědělského muzea přilákaly desítky tisíc návštěvníků a potvrdily, že lanýž má v českých zemích své pevné místo — nejen v gastronomii, ale i v historii, krajině a kulturní paměti.

Obsah kroniky festivalu

• Historický objev roku 1360
• Jaká byla Praha lanýžová 2025
• Ministerstvo zemědělství a Národní zemědělské muzeum
• Zákulisí příprav
• První dáma a lanýže
• Roman Vaněk - propagátor kvalitní gastronomie
• Jaroslav Sapík - lanýže a kuchyně
• Jaromír Tlustý - lanýže a archivář
• Děpold Czernin - lanýže, les a šlechta
• Libor Maťák - lanýže a víno
• Tomáš Popp - lanýže a nároďák
• Co bude dál

Historický objev roku 1360

Festival i výstava byly vyvrcholením mnohaleté práce Českého lanýže. Práce, která často probíhala tiše, bez jistoty výsledku a bez velkých slov.

Od roku 2016 pátráme po historii lanýžů. V roce 2025 nám bylo odměnou za vytrvalost, že se nám podařilo přepsat gastronomické dějiny Evropy. Doložili jsme historickou zmínku o lanýži v českých zemích z roku 1360. Nejde přitom jen o "další starý text".

Tento nález byl odborně zpracován v rámci výzkumu Českého lanýže a stal se jedním z klíčových témat celého festivalu i výstavy v Národním zemědělském muzeu.

Jde o nejstarší známou doloženou zmínku o lanýži v křesťanské Evropě. Starší, než jakou dnes běžně uvádějí země považované za tradiční lanýžové velmoci.

Právě tento objev se stal jedním z hlavních témat Prahy lanýžové 2025.

Historický objev Českého lanýže měl i velký mediální ohlas. V uvedené reportáži TV NOVA k objevu České republice blahopřál i velvyslanec Francie. Informovaly o něm přední české noviny jako například Hospodářské noviny a Mladá fronta.

"Nešlo jen o historii lanýže. Šlo o návrat části české kulturní paměti."

Jaká byla Praha lanýžová 2025?

Jedním slovem: mimořádná.
A druhým: překvapující.

Hlavní událostí festivalu byla historicky již druhá výstava, kterou Český lanýž Asociace pořádal za podpory Ministerstva zemědělství v prostorách Národního zemědělského muzea. Výstavu navštívilo přes 30 000 lidí. Číslo, které potvrdilo, že téma lanýžů v českých zemích lidi skutečně fascinuje.

Výstava byla postavena jako moderní kombinace:

• historie
• vědy
• krajiny
• gastronomie
• filmu
• i osobních příběhů

Její součástí bylo také 6 dokumentárních videí natočených s podporou Ministerstva zemědělství České republiky, která zůstávají zdarma dostupná veřejnosti na YouTube kanálu Českého lanýže. Jedná se například o zcela unikátní záběry z největší lanýžárny světa ve Španělsku, o lanýžovou mši ve Francii, či záběry z českých výzkumných ploch.

Richard Beneš na největší lanýžárně světa ve Španělsku.

Velké poděkování tak patří  Ministerstvu zemědělství České republiky, které jak bylo řečeno naše snahy podpořilo i v tomto ročníku, a to nejen finančně. Jmenovitě bychom velmi rádi poděkovali ředitelce odboru, který má na ministerstvu lanýže v kompetenci, Ing. Jitce Götzové a jejím kolegům za podporu, vstřícnost i velmi sofistikované poradenství. Pokud sledujete Český lanýž pravidelně, možná už tušíte, že je to právě ta paní ředitelka, která má velkou zásluhu i na tom, že se Českému lanýži podařilo změnit legislativu a Česká republika se stala první zemí ve střední Evropě, která má právně ošetřené pěstování lanýžů a aktivně podporuje své pěstitele. Za to patří obrovské poděkování.

Další velké poděkování náleží Národnímu zemědělskému muzeu (NZM), které nám zapůjčilo velký výstavní sál a  pomohlo s přípravou výstavy. Byly to slavnostní okamžiky. Ve skutečnosti totiž šlo o první dvě lanýžové výstavy v celé historii českých zemí. Velmi si této podpory vážíme.

NZM nám navíc prokázalo velkou důvěru i tím, že Český lanýž v říjnu 2025 na zámku Kačina vysadili první zámeckou lanýžárnu v novodobé historii České republiky. Atmosféra celé akce byla slavnostní a mimořádně příjemná. Sázení se osobně účastnil generální ředitel NZM Ing. Libor Novák, vedení zámku, zaměstnanci muzea i návštěvníci. Z této unikátní události plánujeme připravit samostatnou reportáž.

Slavnostní založení první novodobé zámecké lanýžárny v ČR, zámek Kačina 2025.  Zleva - za Český lanýž Richard a Lenka Benešovi, za Národní zemědělské muzeum generální ředitel Ing. Zdeněk Novák a ředitel pobočky NZM zámek Kačina PhDr. Pavel Douša, Ph.D.

Poděkování za lidský přístup i smysl pro humor,

patří oběma jmenovaným institucím — MZe i NZM. Dalo by se očekávat, že státní instituce budou trvat na úředním a opatrném názvu výstavy, ale opak byl pravdou. Poté, co se nám podařil převratný historický objev, souhlasily se změnou původního názvu výstavy "Lanýž – tradiční česká potravina?" na výrazně živější variantu, která obsahuje tradiční laskavý český humor.

Nový název výstavy zněl:

L. P. 1360 – Češi jedli lanýže, Evropa byla na houbách

Jak se později ukázalo, šlo o šťastnou volbu. U většiny návštěvníků i čtenářů název vykouzlil přinejmenším úsměv. A o to jde — lanýže jsou totiž především o radosti, překvapení a štěstí.

A příběh lva z plakátu?
Ve chvíli, kdy jsme si uvědomili, že se nám podařilo symbolicky oživit českou lanýžovou historii, hledali jsme způsob, jak tuto myšlenku důstojně ztvárnit. A tehdy vznikl nápad oživit i českého národního lva.

V jeho živé podobě se z něj stal až překvapivě sympatický průvodce lanýžovou historií. Lev se postupně stal oficiálním maskotem celé výstavy a dnes už se dívá ze spořičů obrazovek nejen na nás, ale i na řadu našich přátel a obdivovatelů české lanýžové historie."

Nejsilnější moment přišel nečekaně

V lednu 2026 jsme výstavu odinstalovávali. Po měsících příprav přišla únava, úleva i zvláštní pocit, že něco končí.

Právě tehdy se s námi loučil technik muzea, který měl s výstavou mnoho práce.

Přesto řekl větu, která se pro nás stala odměnou nejvyšší:

"Po té lanýžové výstavě jsem zjistil, že jsem hrdější, že jsem Čech, než před ní."

Nic dalšího už nebylo potřeba dodávat.

Co návštěvníci neviděli

Přípravy druhého ročníku Prahy lanýžové byly ještě náročnější než rok předtím. V roce 2024 bylo jen na hlavní části výstavy odpracováno přes 1400 hodin. Mysleli jsme si, že víc to už ani nejde. Jde!

Jen tandem Richard a Lenka Benešovi věnoval přípravám výstavy 2025 přes 2000 hodin práce. Ve finiši se chodilo spát kolem čtvrté ráno a vstávalo se v osm.

Káva se stala základní potravinou.

Přesto by nic z toho nevzniklo bez lidí, kteří projektu pomohli jen proto, že jim dával smysl. Všem patří naše velké poděkování.

První dáma a lanýže

Velkou ctí pro nás bylo, že výsledky naší práce zaujaly první dámu republiky Evu Pavlovou natolik, že osobně zahájila výstavu a zúčastnila se její vernisáže.

Místo tradiční květiny při uvítání jsme si dovolili něco netradičního.

Velkou radost nám udělalo, že přijala symbolický dar — geneticky testované lanýžové sazenice lípy, které laboratoř Českého lanýže zatím umí stále jako jediná na světě.

Právě v tu chvíli jsme si uvědomili i jednu velmi milou věc: první dáma České republiky se symbolicky stala také naší kolegyní v pěstování lanýžů. Jak jsme se navíc dozvěděli, s darem jsme se trefili — zahradničení totiž patří mezi její oblíbené činnosti.

Oficiální tisková zpráva Pražského hradu

Roman Vaněk a Richard Beneš při natáčení dokumentu o lanýžích.

Roman Vaněk a podpora Českého lanýže

Jedním z lidí, bez kterých by Praha lanýžová 2025 nikdy nevznikla v podobě, jakou měla, je Roman Vaněk.

Roman nám pomáhal konzultacemi, kontakty i v natáčení a to ačkoli sám byl mimořádně přetížen při finišování vlastních projektů. Stávalo se tak, že jsme si volali i o půlnoci, kdy jsme již měli trochu "volněji". Nicméně zápal pro lanýže na obou stranách byl natolik velký, že jsme si jistou "neuvěřitelnost" situace ani neuvědomovali a dodnes na půlnoční konzultace velmi rádi vzpomínáme.

Málokdo ví, že Roman je vedle gastronomie i velkým znalcem historických kuchařek a české kulinární historie.

Právě jeho pohled na otázku, zda je lanýž tradiční českou potravinou, patřil k nejsilnějším momentům celého projektu.

Pro toho, kdo se chce osobně seznámit s někým, kdo o vaření má opravdu hluboké znalosti a gastronomií doslova žije, doporučuji přihlásit se do tematicky zaměřených kurzů Romana v jeho PRAKULu. Sám se těším na kurz "Jak uchvátit ženu gastronomií", abych se něco naučil a alespoň trochu se odvděčil své manželce za náročné přípravy lanýžových výstav. 

Jaroslav Sapík a Richard Beneš při natáčení dokumentu o kuchyňské přípravě lanýžů.

Kuchyně a lanýž

Další velké poděkování patří známému šéfkuchaři Jaroslavu Sapíkovi, se kterým nás Roman seznámil. Jaroslav nás pozval do své restaurace v Klokočné, kde pro náš film připravil vejce do skla s lanýži – jak je měl podle jeho slov rád i Vlasta Burian, a pokud si to dobře pamatuji, také vnučka císařovny Sisi, pro kterou je Jaroslav osobně připravoval.

Z rozhovoru během natáčení jsem byl velmi překvapen. Na televizi u nás není příliš času, takže jsem do té doby netušil, že Jaroslav Sapík je nejen mimořádně srdečný člověk, ale také osobnost s neuvěřitelnými zkušenostmi z celého gastro světa. Vařil v Indii, na evropských šlechtických dvorech, například i pro princeznu Dianu, a zároveň také pro většinu českých prezidentů.

Natáčení s ním tak nebylo jen o vaření. Bylo především o vzpomínkách, tradici a vztahu ke krajině i české gastronomii.

Archivář Státního oblastního archivu v Litoměřicích Jaromír Tlustý, který potvrdil správnost historických objevů Českého lanýže Asociace a Richard Beneš v dokumentu o tomto průlomovém zjištění, jež přepsalo lanýžové dějiny Evropy.

Archivář a lanýže

Objev Českého lanýže, že Česká republika má nejstarší lanýžovou historii v křesťanské Evropě, byl natolik překvapivý i pro samotnou Asociaci, že požádala archiváře Státního oblastního archivu v   Litoměřicích Jaromíra Tlustého o revizi těchto zjištění. Jaromíra náše lanýžové objevy velmi zaujaly a nejenže potvrdil jejich správnost, ale svým pátráním ještě rozšířil množství důkazů o české lanýžové historii a velmi nám pomohl i s vypracováním podkladů pro část výstavy. 

Les, šlechta a návrat lanýžáren na hrady a zámky

Znáte Aleše Erbra? S Alešem si velmi rozumíme, protože je velkým znalcem a obhájcem takzvaného "středního lesa", který přirozeně prosazujeme i na našich lanýžárnách. Tento způsob hospodaření totiž prospívá nejen přírodě a stabilitě lesa, ale i samotným lanýžům. Aleš patří mezi moderní správce lesa, kteří respektují přírodní zákony a nesnaží se les za každou cenu "přetlačit". Výsledkem jsou zdravější a odolnější porosty, čehož si všimli i velcí vlastníci lesů. Mezi Alešovy klienty a přátele tak patří také příslušníci bývalé české šlechty.

Právě díky Alešovi jsme měli možnost seznámit se Děpoldem Czerninem.

Jak jsem měl možnost Děpolda poznat, je to mimořádně laskavý a skromný člověk, který svůj původ nijak nedává na odiv. Jednou jsem se ho zeptal, jak bych ho vlastně správně měl oslovovat, kdyby v českých zemích nebyly zrušeny šlechtické tituly, a s pobavením jsem si uvědomil, že se už dlouhou dobu nadšeně bavím o lanýžích s hrabětem. Hrabětem, který má rád tradice, českou krajinu a velmi rád dělá něco pro druhé lidi.

O tom ostatně svědčí i jeho dlouholetý projekt "Náš Ježíšek", který citlivým a laskavým způsobem připomíná české vánoční tradice.

Šlechtické rody měly po staletí jednu zajímavou vlastnost — dokázaly dlouhodobě přemýšlet o krajině, půdě i investicích do budoucnosti. A to se v minulosti týkalo i pěstování lanýžů. Děpoldovi proto patří velké poděkování za to, že se rozhodl podělit o svůj pohled na obnovu lanýžářství v českých zemích v dokumentu Českého lanýže Asociace.

Děpold je navíc autorem krásné myšlenky:

"Ke každému zámku, hradu, tvrzi či faře v českých zemích přirozeným způsobem patří lanýžárna."

Děpoldovu vizi Český lanýž začal plnit již na podzim 2025. Jak již bylo zmíněno měli jsme tu čest, že na zámku Kačina jsme společně s odborníky NZM, kteří mají zámecký park na starosti, vysázeli první zámeckou lanýžárnu v novodobých dějinách České republiky. A mohu prozradit, že další projekty se již připravují.

 Víno a lanýže

To je spojení skutku osudové. Dobře zvolené víno má schopnost lanýžové jídlo krásně doplnit a požitek je pak naprosto dokonalý. Málokdo tuší, že se u nás rodí vína, která se k lanýžům skvěle hodí a mohou se směle rovnat těm francouzským.

Velké poděkování patří Národnímu vinařskému fondu, jmenovitě jeho řediteli Ing. Lubomíru Maťákovi za darování vín pro vernisáž výstavy. A co víc, další veliké poděkování patří za jejich špičkovou volbu přesně k jednotlivým chodům lanýžové večeře, kterého se ujala přímo národní sommelierka České republiky Klára Kollárová.

Výsledkem bylo, že mnoho hostů vernisáže přímo žaslo, jak skvělá vína k lanýžům v tuzemsku máme.

Lanýže a "nároďák"

Dnešní velmi stručný, přesto však na poměry webového prostředí již nezvykle dlouhý přehled osobností, které Asociaci Český lanýž významně pomohly s pořádáním ročníku 2025, uzavřeme jednou z nejdůležitějších postav celé události.

 Topáš Popp manažer Národního týmu kuchařů a cukrářů AKC ČR se osobně se svými kolegy z "nároďáku" ujal přípravy slavnostní lanýžové večeře pro návštěvníky vernisáže. Ačkoli se vernisáž během pouhých dvou ročníků stala prestižní společenskou událostí, které se pravidelně účastní odborníci z gastronomického světa i gurmáni, lanýžové variace, které tito špičkoví kuchaři připravili, okouzlily i ty nejnáročnější hosty.

Spolupráce mezi Asociací kuchařů a cukrářů ČR a Český lanýž Asociací má však mnohem hlubší kořeny. Obě asociace dlouhodobě spolupracují také na vzdělávání odborné i laické veřejnosti v oblasti lanýžů. Díky podpoře Národního zemědělského muzea již v jeho prostorách proběhlo několik lanýžových gastronomických kurzů na skutečně špičkové úrovni. Odborné kurzy pro profesionály vedl například Ondřej Koráb, šéfkuchař Grandhotel Pupp.

Velký důraz je kladen také na osvětu nastupující generace gastronomů.

 Velmi úzká spolupráce probíhá i se Střední školou gastronomie U Krbu, kterou vede velmi pokroková ředitelka Mgr. Kateřina Mrvová. Přínos důrazu na praxi je evidentní, když studenti této školy se umísťují na předních místech tuzemských, ale i evropských kuchařských soutěží.  

V rámci lanýžového projektu tak "nároďák" umožnil vybraným studentům účastnit se příprav vernisáže výstavy pořádané Českým lanýžem Asociace a získat tak cenné praktické zkušenosti s lanýži. Richard Beneš pro změnu za Český lanýž vedl přímo v prostorách školy pro studenty odbornou přednášku o lanýžích.

Co dál?

"Světla už dávno zhasla a další ročník Prahy lanýžové se stal minulostí. Přesto je třeba jít dál. Ještě je toho hodně před námi.

Letos navíc slavíme 10 let od chvíle, kdy jsme začali budovat české lanýžářství. Za tu dobu se nám za obrovské pomoci Vás, našich příznivců, podařilo uskutečnit mnoho věcí, které ještě před několika lety působily téměř nemožně. Ať už jde o náš výzkum a několik světových prvenství, to že se nám podařilo lanýže prosadit jako zemědělskou plodinu, nebo úspěchy v popularizaci lanýžů, v gastronomii, pořádání výstav nebo i v objevení české lanýžové historie.

Krásným dárkem pro nás i všechny příznivce lanýžů se letos stal film Jaroslava Duška a filmařky Josefíny Šlechtové o Českém lanýži i o českém lanýži, který měl premiéru 3. 5. 2026 v kině Dlabačov. Po premiéře se konala beseda s diváky, která se pro velký zájem o téma lanýžů značně protáhla a z kina jsme odcházeli, když již táhlo k půlnoci.

Jaroslav Dušek a Richard Beneš už několik let vedou rozhovor o krajině a lanýži, o jeho pěstování i o Českém lanýži, který stojí u zrodu novodobého českého lanýžářství. U příležitosti 10. výročí jeho založení se tento rozhovor přenesl také na filmové plátno. 

A možná můžeme prozradit ještě něco dalšího. Sotva skončil jeden ročník, už jsme opět stihli najezdit po lanýžové Evropě i tuzemsku dalších téměř 10 000 km a natočit pro vás další lanýžové zajímavosti. Nyní již opět sedíme za počítači a připravujeme Prahu lanýžovou 2026. Pro obrovský zájem veřejnosti se v jejím rámci uskuteční i naše třetí výstava v Národním zemědělském muzeu a to od 7. 10. do 31. 12. 2026, která uzavře celou výstavní trilogii."