Jak pěstovat lanýže v ČR  podrobný odborný návod

Výzkum prof. Milana Gryndlera, který v letech 2010–2015 vedl výzkum lanýžů v Akademii věd ČR a dnes odborně vede Laboratoř Českého lanýže, potvrdil ve volné přírodě České republiky výskyt 16 druhů lanýžů.

Pro kulturní pěstování však zatím s výrazným náskokem připadá v úvahu především lanýž letní a jeho ekologická forma označovaná jako lanýž burgundský (Tuber aestivum / uncinatum).

Výzkum prof. Milana Gryndlera zaměřený na ekologii lanýže letního prokázal jeho významnou vazbu na teplotu. Při terénním sledování přirozené lanýžové kolonie jeho tým zjistil, že mycelium začíná aktivně kolonizovat novou půdu při teplotách nad přibližně 10 °C, pokud má dostatek vláhy.

S postupující klimatickou změnou se tak Česká republika z čistě teplotního hlediska dostává mezi mimořádně příznivé evropské oblasti pro jeho pěstování.

Nestačí pouze dobře zvolit druh lanýže. Stejně důležitý je výběr hostitelské dřeviny, na jejíchž kořenech bude lanýž vytvářet mykorhizu.

Lanýž burgundský je druhem lesního charakteru a v průběhu vývoje lanýžárny mu prospívá mikroklima vytvářené stromovým a keřovým patrem.

Od roku 2017 Laboratoř Českého lanýže zkoumá pěstování lanýžů v našich podmínkách a jako nejperspektivnější se zatím jeví kombinace lísky, habru, lípy a dubu. Vždy je však nutné respektovat místní podmínky a skladbu dřevin konkrétní lanýžárny jim přizpůsobit.

Nedoporučujeme zakládat jednodruhové výsadby. Naší snahou je naopak vytvářet patrovitou strukturu blízkou přirozenému lesnímu prostředí. Líska může vytvářet nižší patro, které zpomaluje proudění vzduchu a pomáhá formovat mikroklima, zatímco ve vhodných rozestupech dostávají prostor koruny vyšších dřevin.

Jednotlivé dřeviny se liší rychlostí růstu, svými nároky i dobou, za kterou se výsadba může dostat do produkce. Líska patří mezi rychle rostoucí hostitelské dřeviny a v příznivých podmínkách se první produkce lanýže může objevit přibližně mezi pátým a osmým rokem. V podmínkách střední Evropy je však podle našich zkušeností reálnější počítat spíše s horní hranicí tohoto rozmezí.

Lanýžárnu lze založit například na zahradě, poli, louce, v bývalém ovocném sadu nebo vinohradu.

Mnohem opatrnější je potřeba být v blízkosti lesa. Na kořenech lesních stromů žije velké množství konkurenčních mykorhizních hub.

Je třeba si uvědomit, že mladé mycelium lanýže na malé sazenici má proti rozsáhlým myceliím lesních hub, která se na místě vyvíjela mnoho let, výrazně horší startovní pozici.

Pravděpodobnost, že malá lanýžová sazenice osídlí lanýžem kořeny okolních vzrostlých stromů, je proto velmi nízká, zatímco pravděpodobnost, že konkurenční mycelia z okolních stromů lanýž na sazenici vytlačí nebo výrazně omezí, je naopak vysoká.

Proto doporučujeme nezakládat lanýžárnu přímo v lese ani v jeho těsném sousedství bez odborného posouzení. V některých případech lze podmínky upravit například změnou pH půdy, vždy ale záleží na konkrétním pozemku.

U lanýže burgundského se obecně používá přibližně 800–2 000 očkovaných sazenic na 1 hektar, tedy na 10 000 m².

Laboratoř Českého lanýže ověřila jako úsporné řešení přibližně 1 000 sazenic na hektar. Tento počet používáme na našich výzkumných plochách a pracuje s ním i většina našich klientů.

Rozsáhlé genetické testování výzkumných ploch Českého lanýže v roce 2026 potvrdilo při uvedeném množství sazenic úspěšnou kolonizaci plochy myceliem lanýže burgundského.

O velikosti lanýžárny rozhoduje především váš investiční záměr.

Ve světě se profesionální lanýžárny pohybují nejčastěji od menších projektů o velikosti 1–5 ha až po velké investorské výsadby o desítkách až stovkách hektarů. Největší známá lanýžárna světa ve Španělsku má více než 600 ha.

V České republice se dosavadní nejčastější velikost lanýžáren našich klientů pohybovala kolem 1–5 ha. U nově připravovaných projektů se trend posouvá již za hranici 5 ha. Vývoj tak začíná kopírovat zkušenosti ze zahraničí.

Velikost lanýžárny závisí také na jejím plánovaném využití. Pokud ji například chcete v budoucnu spojit s agroturistikou a placenými lovy lanýžů, je vhodné uvažovat alespoň o 4 ha. Pro požadovaný zážitek by návštěvník měl mít pocit, že skutečně vstoupil do lesa a vydává se se psem na lov.

Pro čistě produkční projekt nebo agrofotovoltaiku s lanýžovou kulturou může být dobrým začátkem už 1 ha. Pro profesionální investorský projekt, nebo projekt s agroturistikou dává větší smysl plocha přibližně 4–5 ha a více.

U větších projektů poskytujeme individuální konzultace, aby měl investor před rozhodnutím dostatek relevantních informací pro kvalifikované zvážení přínosů i rizik.

Jedna lanýžová sazenice v rohu zahrady je spíše pěstitelskou kuriozitou než cestou k pravidelné každoroční úrodě. Přesto jsou známy případy, kdy se lanýže objevily i u jediného hostitelského stromu.

Z praktického hlediska však dává větší smysl vysadit několik sazenic pohromadě, aby měl lanýž větší prostor pro vytvoření vlastního myceliálního systému a současně se postupně vytvářelo stabilnější mikroklima.

Pokud to prostor dovoluje, doporučujeme u malé zahradní lanýžárny uvažovat alespoň o 4–6 sazenicích. Nejde o biologicky stanovenou hranici, ale o praktické doporučení.

I u malé výsadby je totiž důležité myslet na budoucí zastínění a mikroklima. Z našich terénních pozorování známe případ, kdy po odstranění části zapojeného porostu lanýž z nově otevřené plochy vystavené přímému slunci vymizel. Jde pouze o jednotlivé pozorování, nikoli o důkaz příčinné souvislosti, je však dobrým důvodem být u zcela otevřených a silně osluněných stanovišť v produkčním věku lanýžárny velmi opatrný.

U velmi malé výsadby lze vhodné podmínky částečně podpořit také volbou místa, například přirozeným zastíněním od vhodně orientované zdi nebo okolní vegetace.

Pro zahrádkáře na výzkumných plochách Českého lanýže testujeme také možnost vytvořit malou lanýžárnu ve formě živého plotu. Na definitivní vyhodnocení úspěšnosti tohoto řešení je však zatím příliš brzy.

Výzkum Laboratoře Českého lanýže ukazuje, že u lanýže burgundského jsou pro základní přípravu půdy klíčové především tři veličiny – pH, obsah volného vápníku a organické hmoty.

Na základě našeho výzkumu nejlepších lokalit přirozeného výskytu lanýže burgundského v ČR jsme vytvořili vlastní způsob měření a vyhodnocování půdy, specializovaný pro potřeby pěstování lanýžů.

Výstupem laboratorního testu nejsou pouze naměřené hodnoty, ale také konkrétní doporučení a návod, jak půdu daného pozemku před založením lanýžárny upravit tak, aby se v těchto klíčových parametrech co nejvíce přiblížila podmínkám nejlepších přirozených lokalit výskytu lanýže v ČR.

Správné nastavení půdy patří k nejdůležitějším krokům, proto může klient v průběhu přípravy pozemku kdykoliv využít také bezplatnou konzultaci s naším týmem.

Dobrou zprávou je, že v těchto základních parametrech lze vhodně upravit velkou část půd.

Důkazem jsou i naše vlastní výzkumné plochy, jejichž půda byla před založením lanýžárny pro pěstování lanýžů velmi nevhodná. V červnu 2026, přibližně 7,5 roku po výsadbě, si stále velmi dobře udržovala nastavené hodnoty a výrazně se zlepšila také její struktura.

Správné pH, obsah vápníku a organické hmoty jsou naprostý základ, ale ještě nezaručují, že je půda pro lanýž bezpečná i z chemického hlediska.

V moderním zemědělství se používá v ČR přes 200 různých chemických látek, z nichž kolem 60 má přímo protihoubový účinek. 

A lanýž je houba.

Proto Laboratoř Českého lanýže v roce 2018 vyvinula bioindikační test chemické bezpečnosti půdy pomocí živého mycelia lanýže, který podle našich poznatků poskytujeme jako jediné pracoviště na světě.

Přibližně 25 % námi doposud testovaných zemědělských půd testem neprošlo.

Právě proto tento test oceňují investoři – negativní výsledek ještě před výsadbou může zachránit milionovou investici a roky čekání.

Při plánování profesionální lanýžárny je potřeba počítat s tím, že test je laboratorně náročný a trvá přibližně 65 dní.

Kvalitně naočkovaná sazenice je naprosto klíčovým základem úspěchu. Bez mycelia správného druhu lanýže na kořenech nemá sazenice šanci založit budoucí lanýžovou kolonii.

Na trhu se můžete setkat s netestovanými, mikroskopicky testovanými a geneticky testovanými sazenicemi.

U mikroskopické kontroly se zpravidla testuje pouze malý zlomek vzorek šarže a konkrétní sazenice, kterou pěstitel vysazuje, tedy obvykle sama testována vůbec nebyla.

Genetické PCR testování naopak umožňuje ověřit každou jednotlivou sazenici.

Laboratoř Českého lanýže testuje 100 % sazenic. Při opakovaném PCR testování sazenic předních evropských producentů jsme v jednotlivých šaržích vyřazovali zpravidla 2–40 %, v extrémním případě dokonce 92 % sazenic, u kterých se deklarované mycelium lanýže neprokázalo. Na vyřazených sazenicích přitom často dokonce nacházíme konkurenční mykorhizní houby.

Laboratoř Českého lanýže je od roku 2018 světovým lídrem v genetickém testování sazenic lanýže burgundského a podle našich poznatků jako jediné pracoviště na světě zpřístupňuje pěstitelům technologii 100% genetické kontroly každé jednotlivé sazenice.

Pro vážně míněné lanýžářské projekty proto doporučujeme výhradně geneticky testované sazenice.

PCR test nezaručuje budoucí úrodu. Dává však jistotu v jednom zásadním bodě – že konkrétní sazenice skutečně nese mycelium deklarovaného druhu lanýže a má tak reálnou šanci založit budoucí lanýžovou kolonii.

Problematice kvality lanýžových sazenic se podrobněji věnujeme v samostatném odborném článku.

Při samotné výsadbě je důležité co nejméně poškodit zemní bal a jemná vlákna mycelia lanýže, kterými je prorostlý.

Klasické květináče se proto pro kvalitní lanýžové sazenice nehodí. Veškeré sazenice v nabídce Českého lanýže jsou vybaveny moderním rozbalovacím sadbovačem, který umožňuje "květináč" doslova rozbalit a sazenici vyjmout bez tlaku na kmínek či zemní bal.

Sazenici vyjmeme ze sadbovače opatrně a s kořenovým balem manipulujeme pouze v nezbytné míře. Na exponovaných pozemcích je vhodné použít také ochranu kořenů proti hryzcům.

Výsadba by měla proběhnout do připravené výsadbové jámy tak, aby kořenový bal dobře navazoval na okolní půdu. Půda kolem kořenového balu má být v sypkém stavu a není vhodné ji v bezprostřední blízkosti kořenů násilně stlačovat. Jemné slehnutí půdy zajistí následná zálivka.

U profesionálních lanýžáren je součástí technologie Českého lanýže také mikrobiologická modulace půdy při výsadbě pomocí speciálního preparátu aplikovaného do zálivky.

Po výsadbě je vhodné okolí sazenice zakrýt mulčovací podložkou nebo vhodným mulčem, který pomáhá udržovat vláhu a omezuje konkurenci okolní vegetace.

Podle místních podmínek je nutné zajistit také ochranu sazenice před okusem zvěří.

Podrobný postup výsadby dostávají klienti Českého lanýže společně se sazenicemi. U velkých profesionálních projektů je konkrétní postup součástí individuálního poradenství a know-how Českého lanýže.

V prvních letech je hlavním cílem udržet hostitelské stromy v dobré kondici a současně vytvářet vhodné prostředí pro rozvoj lanýžového mycelia.

V teplém a suchém období je třeba mladým sazenicím věnovat zvýšenou pozornost, především během první vegetační sezony.

Současně je nutné omezovat přílišnou konkurenci trav a dalších rostlin v bezprostředním okolí sazenice a sledovat stav půdy.

Konkrétní dlouhodobý management profesionální lanýžárny se liší podle lokality, půdy, dřevin a investičního záměru a patří již mezi know-how naší laboratoře poskytované v rámci individuálních konzultací.

U malých výsadeb pravidelně kontrolujeme vlhkost půdy pod mulčem. Sazenice nepřeléváme, půdu udržujeme přiměřeně vlhkou.

U profesionálních lanýžáren je principiálně potřeba počítat s možností řízené závlahy, pokud chceme mít možnost dosahovat pravidelnější sklizně bez úplné závislosti na tom, zda v dané sezoně spadne dostatek srážek.

Konkrétní režim závlahy je vždy potřeba přizpůsobit místním podmínkám a fázi vývoje lanýžárny.

Pěstování lanýžů vyžaduje trpělivost.

Od založení lanýžárny do první plodnice obvykle uplyne několik let a rychlost vývoje ovlivňuje druh hostitelské dřeviny, půda, klima, způsob péče i samotný vývoj mykorhizy.

V jižněji položených státech se u lísky nejčastěji uvádí možnost prvních lanýžů přibližně mezi 5.–8. rokem. Jestliže někdo udává údaj nižší než 5 let, je to důvod k opatrnosti. Z našeho praktického výzkumu je v České republice naopak rozumnější počítat spíše s horní hranicí tohoto rozmezí, tedy přibližně od 7.–8. roku. Ze slovenského zdroje máme informaci o začátku plodnosti na lísce v 9. roce.

Je však důležité zdůraznit, že žádný konkrétní rok nelze považovat za záruku. Lanýžárna je biologický systém a její vývoj nelze naplánovat se stejnou přesností jako produkci běžné jednoleté plodiny.

Právě proto je tak důležité omezit co nejvíce rizik již při výběru pozemku, přípravě půdy a výběru sazenic.

Nejstarší výzkumné plochy Českého lanýže dosáhly v červnu roku 2026 přibližně 7,5 roku věku.

Od června 2026 na nich Laboratoř Českého lanýže provádí rozsáhlé genetické mapování vývoje mycelia lanýže burgundského. Jde o časově i finančně velmi náročný výzkum, jehož dosavadní výsledky jsou však mimořádně povzbudivé.

Genetické testy prokázaly velmi silnou kolonizaci území myceliem lanýže, na několika místech jsme zaznamenali dokonce 100% mykorhizaci a především se podařilo v jednom ze vzorků zachytit primordium – zárodek budoucí plodnice lanýže, jehož identitu genetické testování potvrdilo.

Současně se ukázalo, že půda si i po 7,5 letech velmi dobře udržuje hodnoty nastavené při založení lanýžárny a výrazně se zlepšila také její struktura.

Na základě dosavadních výsledků se tak otázka v tuto chvíli posouvá spíše od "zda někdy lanýže budou" k otázce "kdy budou".

Lanýžárna je dlouhodobý biologický projekt s neobvykle atraktivním poměrem mezi výší vstupní investice, potenciálem výnosu a zůstatkovou hodnotou reálných aktiv.

Samotná cena lanýžů napovídá, že nejde o snadno předvídatelnou zemědělskou produkci. Kdyby lanýže rostly stejně pravidelně jako běžné polní plodiny, jejich cena by se nepohybovala v tisících korun za kilogram. Vysoká hodnota lanýže je mimo jiné odrazem jeho vzácnosti a obtížnosti produkce.

Pro naše konzervativní ekonomické modely používáme u plně produkční lanýžárny orientační výnos kolem 120 kg/ha za rok a cenu pouze 15 000 Kč/kg, přestože se na českém trhu objevují i výrazně vyšší ceny.

To představuje hrubou hodnotu sklizně přibližně 1,8 milionu Kč/ha ročně. Po odečtení odhadovaných nákladů na běžnou údržbu produkční lanýžárny, na kterou si investor bude najímat servisní firmu - kolem 50 000 Kč/ha ročně, vychází přibližně:

1 750 000 Kč/ha za rok plné produkce

Při modelových 30 letech produkce tak může ekonomický potenciál jednoho hektaru dosahovat řádově 50 milionů Kč, při vstupní investici kolem 1,5 milionu Kč.

Co když bude lanýžárna plodit jen částečně?

Profesionální investiční úvaha nesmí stát pouze na optimálním scénáři.

Pokud by lanýžárna dosahovala jen 5 % modelové plné produkce, odpovídalo by to přibližně 6 kg lanýžů na hektar ročně.

Při konzervativní ceně 15 000 Kč/kg jde o 90 000 Kč ročně, tedy za 30 let plodnosti přibližně:

2 700 000 Kč z hektaru

To je téměř dvojnásobek modelové vstupní investice do založení lanýžárny. Intenzita následné péče se přitom přirozeně přizpůsobuje skutečnému vývoji projektu – málo produktivní nebo neproduktivní lanýžárna nevyžaduje stejný management jako plocha v plné produkci.

Pro srovnání vychází podle historických údajů ÚZEI a Ministerstva zemědělství průměrný hospodářský výsledek pěstování řepky včetně podpor za roky 2017–2024 přibližně na 3 550 Kč/ha ročně. Při prostém referenčním přepočtu na 50 let jde přibližně o:

178 000 Kč zisku z hektaru

Nejde o prognózu ekonomiky řepky na příštích 50 let, ale o orientační srovnání s tradiční zemědělskou produkcí, kterou lanýž mnohanásobně překonává.

I při pouhých 5 % modelové produkce tak lanýžárna vytváří velmi značný prostor k tomu, aby dlouhodobý ekonomický výsledek tradiční polní produkci výrazně překonal.

A stále zde nezapočítáváme budoucí hodnotu stromového porostu ani případné platby na obhospodařovanou plochu.

A co když lanýžárna nebude plodit vůbec?

Ani úplná biologická neplodnost neznamená nulovou hodnotu projektu.

Investorovi zůstává pozemek a vzrostlý stromový porost s vlastní ekonomickou hodnotou. Během života projektu mohou podle aktuálně platných podmínek vstupovat do ekonomiky také platby spojené s obhospodařováním plochy.

U větších projektů lze navíc už při jejich návrhu pracovat s druhovou skladbou hostitelských stromů nejen podle jejich biologické vhodnosti pro lanýž, ale také s ohledem na budoucí hodnotu dřeva.

Lanýžárnu lze tedy od počátku koncipovat tak, aby vedle produkčního potenciálu vytvářela také určitou ochranu vloženého kapitálu pro případ nepříznivého biologického výsledku.

Konkrétní způsob takového nastavení patří mezi know-how Českého lanýže a řešíme jej individuálně podle investičního záměru.

Reálné aktivum v době globální nejistoty

V prostředí geopolitické nejistoty, vysoké volatility a rychlého přeceňování finančních aktiv získávají zvláštní význam projekty založené na reálných aktivech a dlouhém investičním horizontu.

Lanýžárna není od ekonomického vývoje zcela izolována. Její hodnota však není každou minutu přeceňována burzou, algoritmickým obchodováním ani okamžitým sentimentem finančních trhů.

Investor vlastní půdu, rostoucí stromový porost a potenciální budoucí produkci komodity s mimořádně vysokou jednotkovou hodnotou.

Právě kombinace vysokého výnosového potenciálu a vlastnictví reálných aktiv dělá z lanýžárny mimořádně neobvyklý a zajímavý investiční projekt.

Její zásadní riziko neleží v každodenních pohybech finančních trhů, ale především v biologii. A právě biologická rizika se technologie Laboratoře Českého lanýže snaží identifikovat a maximálně omezovat ještě před vložením hlavní části kapitálu.

Vysoký potenciál nesmí zastřít riziko

Žádná seriózní technologie nemůže garantovat, že konkrétní lanýžárna začne plodit ani jakého výnosu dosáhne.

Lanýžárnu proto považujeme za rizikovou dlouhodobou investici do reálného aktiva s mimořádným výnosovým potenciálem a současně s významnou zůstatkovou hodnotou i při biologickém neúspěchu.

Konzervativně založenému soukromému investorovi doporučujeme do podobného projektu vložit pouze takovou část majetku, jejíž dlouhodobé vázání nebo případný biologický neúspěch nemohou ohrozit rodinný rozpočet ani životní úroveň.

U zkušených a velkých investorů může být strategie samozřejmě výrazně odlišná.

U velkých projektů nabízíme více než pěstitelské poradenství

Naše zkušenost nespočívá pouze v pěstování lanýžů.

Spojujeme dlouholeté působení ve vrcholovém řízení firem ve finančním sektoru, zkušenost s řízením kapitálu a rizika, více než desetileté budování českého lanýžářství a vývoj vlastních technologií Laboratoře Českého lanýže.

Proto u velkých projektů neřešíme pouze otázku:

"Jak založit lanýžárnu?"

Ale také:

"Jak velký projekt dává pro konkrétního investora smysl, jaké scénáře je nutné počítat, jak chránit vložený kapitál a jak projekt nastavit tak, aby obstál i při méně příznivém biologickém výsledku?"

Jsme schopni s investorem projít velikost projektu, investiční horizont, scénáře plné, částečné i nulové produkce, strukturu rizika a možnosti zachování hodnoty projektu při neúspěchu.

Současně nevytváříme pouze technologii produkce. Systematicky budujeme také budoucí český trh s lanýži, značku a veřejnou poptávku. Naše popularizační a odborné výstupy dnes dokážou dosahovat statisícových organických zásahů na hlavních sociálních sítích.

U velké lanýžárny proto od počátku přemýšlíme nejen o tom, jak lanýž vypěstovat, ale také jakou bude mít projekt za deset, dvacet či třicet let ekonomickou pozici a komu bude svou produkci prodávat.

Lanýžárna není sázkou na jediný výsledek. Je to dlouhodobý projekt, jehož potenciál, riziko i ochranu vloženého kapitálu lze od počátku promyšleně strukturovat.

Když se lanýžárna dostane do produkce, přichází její nejpříjemnější část – lov lanýžů.

Lanýže vytvářejí plodnice pod povrchem půdy, nejčastěji přibližně v hloubce 0–30 cm.

Proto se nejčastěji používá vycvičený pes, který dokáže podle vůně zralou plodnici lokalizovat.

Lanýže se tak snad jako jediná houba skutečně "loví".

Po označení místa psem se lanýž šetrně odkryje a vyjme z půdy.

V zahraničí se lov lanýžů velmi úspěšně nabízí také v placené formě v segmentu agroturistiky.

Lanýžový pes se v základním výcviku učí rozpoznat vůni zralého lanýže a přesně označit jeho polohu.

Přes obdivuhodně úspěšnou italskou propagaci představy, že jediným správným lanýžovým psem je Lagotto Romagnolo – italský vodní pes, je ve skutečnosti pro tuto práci dobře využitelná naprostá většina psů s kvalitním čichem.

Pro úspěch je důležitá především motivace psa, práce s kvalitním pachovým vzorkem a správně vedený trénink.

Na základní výcvik navazuje pokročilý trénink, který už zohledňuje skutečné potřeby profesionálního lovu lanýžů a provozu profesionálních lanýžáren. Právě tato část zásadně odlišuje profesionálně připraveného lanýžového psa od psa vycvičeného pouze v běžném noseworku.

V této profesionální části výcviku se podle našich zkušeností objevují zásadní chyby nejen v některých komerčních kurzech v České republice, ale překvapivě také v kurzech nabízených v tradičních lanýžových zemích.

V českých podmínkách profesionálních lanýžáren je velmi dobře využitelné také naše národní plemeno – český fousek. Toto tradiční české lovecké plemeno se dnes potýká s úbytkem chovu a Český lanýž by rád svou propagací přispěl k tomu, aby se tento národní kynologický poklad podařilo uchovat i pro další generace.

Český fousek má navíc jednu vrozenou vlastnost, která může lov lanýžů posunout z čistě praktické práce také do roviny mimořádného zážitku – vystavování. Pes při zachycení pachu ztuhne v typickém postoji a svým tělem ukáže směr, odkud pach přichází. Při správně vedeném výcviku lze této vlastnosti využít i při práci v lanýžárně a vytvořit tak velmi elegantní způsob označení místa, kde se lanýž ukrývá.

Podrobný postup profesionálního výcviku, je součástí know-how Českého lanýže a našim klientům jej poskytujeme v rámci kurzu a individuálního poradenství.

Ačkoli větší profesionální lanýžárny našich klientů začaly v České republice vznikat především od roku 2023, kdy se nám podařilo prosadit lanýž mezi zemědělské plodiny České republiky, ve stejném roce jsme s velkým předstihem zahájili také intenzivní budování budoucího trhu pro jejich produkci.

Možnosti odbytu připravujeme pro naše klienty především v oblasti špičkové gastronomie, přímého prodeje včetně zahraniční klientely, specializovaného obchodu, vlastních výrobků, agroturistiky a placených lovů lanýžů.

U dobře koncipovaného projektu proto nemusí být jediným zdrojem hodnoty kilogram sklizeného lanýže. Významnou část ekonomiky může postupně vytvářet také vlastní značka, gastronomie, cestovní ruch a zážitkové služby.

Trh však nestačí očekávat. Je potřeba jej vytvořit.

V roce 2024 jsme založili festival Praha lanýžová, připravujeme již třetí velkou výstavu věnovanou lanýžům v Národním zemědělském muzeu, téma českého lanýžářství jsme dostali do více než 50 mediálních výstupů v časopisech, novinách TV i rádiu, při propagaci českého lanýže spolupracujeme také s Prague City Tourism a CzechTourism.

Současně dokončujeme vlastní manufakturu pro zpracování případných budoucích produkčních přebytků, aby naši pěstitelé nebyli odkázáni pouze na okamžitý prodej čerstvých plodnic a část produkce bylo možné převést do výrobků s delší trvanlivostí a vyšší přidanou hodnotou.

Naším cílem není prodat pár sazenic

Naším dlouhodobým cílem je vybudovat z České republiky středoevropské centrum moderního lanýžářství – propojit výzkum, profesionální produkci, gastronomii, cestovní ruch, zpracování a obchod tak, aby v okamžiku nástupu větších českých sklizní existoval také trh schopný tuto produkci dlouhodobě absorbovat.

Výzkum, mediální práce, vytváření trhu ani budování odbytové infrastruktury však nevznikají bez nákladů. Financujeme je z významné části právě díky klientům, kteří nám dali důvěru a rozhodli se budovat své lanýžárny společně s námi.

Proto považujeme za samozřejmé, že výsledky této práce, naše know-how, konzultační kapacity i připravované možnosti odbytu směřují přednostně k našim klientům.

Založením lanýžárny pro nás spolupráce nekončí. Teprve začíná.

Naším cílem není zákazníkovi pouze poskytnout naší nejpokročilejší technologii založení lanýžárny. Chceme s ním projít dlouhou cestu od založení lanýžárny přes její rozvoj až k okamžiku, kdy bude řešit sklizeň, značku a odbyt.

Stejně tak považujeme za férové říci, že pokud se investor rozhodne nakoupit technologii nebo sazenice u jiného dodavatele, měl by od něj současně požadovat i odpovídající dlouhodobou podporu – odborné poradenství, vývoj technologie, pomoc s odbytem a další služby potřebné po celou dobu života projektu.

Český lanýž buduje tento systém především pro ty, kteří se na jeho vzniku společně s námi podílejí a snaží se, aby se Česká republika stala středoevropským centrem lanýžů.

Budeme-li se bavit o nejznámějším českém lanýži Tuber aestivum/uncinatum, známém jako lanýž burgundský, v České republice se mu daří především na vápnitých, slabě zásaditých až zásaditých půdách. Významnými oblastmi jsou zejména Český a Moravský kras a pás mezi Českým středohořím a Polabím. Lanýže žijí v symbióze s kořenovými systémy listnatých dřevin, například dubů, habrů a lísek.

Unikát světového významu – Praha

Asi nejméně očekávanou lokalitou je samotné hlavní město. Český lanýž od roku 2023 popularizuje tento do té doby prakticky neznámý fenomén.

Praha je jedinou v současnosti známou metropolí světa, kde lanýž burgundský přirozeně roste.

Co potvrdil vědecký výzkum

Výskyt lanýžů u nás podrobně zkoumal v letech 2010–2015 tým Akademie věd ČR vedený prof. Milanem Gryndlerem, který dnes vede výzkum Laboratoře Českého lanýže.

Pomocí molekulárně-genetických metod byly prověřeny vzorky z 322 lokalit po celé České republice. Výzkum zásadně rozšířil znalosti o výskytu rodu Tuber na našem území; v souhrnu bylo tehdy z ČR evidováno 16 taxonů lanýžů rodu Tuber.

Jak rozsáhlé mohlo být území českých lanýžů?

Dnešní známé lokality jsou zřejmě jen zlomkem původního stavu. Zemědělství, výstavba sídel, průmysl i další proměny krajiny během staletí výrazně zmenšily plochy vhodných přirozených stanovišť.

Na základě historické rekonstrukce Českého lanýže Asociace mohlo území splňující základní předpoklady pro výskyt lanýžů dosahovat v minulosti obrovských rozměrů – podle velmi hrubého modelového odhadu až rozlohy srovnatelné s ostrovem Kréta.

Lanýž letní patří v České republice mezi zvláště chráněné druhy a jeho sběr ve volné přírodě je proto zakázán.

Po několikaletém vyjednávání Českého lanýže Asociace se však od 1. března 2023 stal lanýž oficiální zemědělskou plodinou České republiky. Český lanýž Asociace tak otevřel cestu k jeho legálnímu zemědělskému pěstování.

Ano. Zkušenosti tradičních lanýžových zemí jsou mimořádně cenné, nelze je však mechanicky přenést do střední Evropy. Česká republika má jiné klima, jiné půdy, vláhové podmínky, skladbu přirozených hub i historii používání zemědělské chemie.

Právě proto vznikla laboratoř Českého lanýže, jediná středoevropská laboratoř zaměřená na výzkum lanýžů v českých podmínkách. Zahraniční zkušenosti zde doplňuje český vědecký výzkum, který si získal již světová prvenství vyvinutím genetické kontroly každé jednotlivé sazenice, bioindikační testování půdy a mikrobiologickým preparátem podporující růst mycelia lanýže po výsadbě.

Více informací napřiklad ve videokurzu, ve filmu "Současnost pěstování lanýžů v ČR": Český vědecký výzkum lanýžů od 02:00 a vznik specializované laboratoře od 03:14.