Objev Českého lanýže Asociace: Nejstarší zmínka o lanýži v křesťanské Evropě je z Čech

Český lanýž Asociace objevila historický doklad, který přepisuje dějiny evropské gastronomie.
Zmínka o lanýži se objevuje v Glosáři mistra Klareta, datovaném kolem roku 1360.
Existenci díla i výrazu "lanýž" v něm ověřil archivář Státního oblastního archivu v Litoměřicích.

Od věty k objevu

Náš výzkum historie lanýžů začal v roce 2016, když jsme si chtěli ověřit zprávu v knize ze začátku 20. století, kde byla dnes již památná věta:

 " Na lísce obecné se v českých zemích tradičně pěstují lanýže". 

Tehdy jsme v archivech zjistili, že v 19. stol. je skutečně velké množství záznamů o lanýžích v Čechách i na Moravě. Ve svém pátrání jsme pokračovali dál a postupně jsme začali skládat střípky české i evropské lanýžové historie. 

Devět let poté se vše spojilo do fascinujícího obrazu, když 

Český lanýž Asociace učinila objev, který posouvá Českou republiku na první místo v historii lanýžů v křesťanské Evropě. 

Glosář a mistr Klaret

Latinsko-český Glosář sepsal Bartoloměj z Chlumce – Mistr Klaret (asi 1320–1370), školmistr při svatovítské katedrále, oblíbenec Karla IV. i Arnošta z Pardubic.

V tomto díle se objevuje výraz "lanyss" – lanýž.

Podle dnešních poznatků jde o nejstarší doloženou zmínku o lanýži v celé křesťanské Evropě.

Lanýž mezi běžnými houbami

Glosář vznikl jako terminologický slovník pro různé obory. Slova v něm často vycházela z běžného jazyka.

V kapitole O jahodách a houbách se tak lanýž objevuje vedle zcela běžných hub jako například: kozáka, muchomůrky nebo křemenáče.
To naznačuje, že lanýž byl v Čechách v té době vnímán jako běžně známá houba.
Jde o unikátní situaci, pro kterou v žádné jiné evropské zemi 14. století neexistuje obdoba.

Unikátní české slovo

Jedinečné je i samotné slovo "lanýž", které je v rámci celé Evropy naprosto unikátní.

• Ve Francii je "truffe".

• V Itálii "tartufo".

• Češi však mají vlastní, konstrukcí slova zcela odlišný název, odvozený pravděpodobně z pozorování přírody.

Naši předkové nacházeli lanýže ve výhrabech jelení zvěře. Při pozorování "LANÍ", jak rozhrabávají půdu tak mohl zřejmě vzniknout krásný český název "LANÝŽ".

 Právě tento způsob nalézání lanýžů našimi předky později popisuje i Bohuslav Balbín.

Znalost lanýžů se tak v českých zemích zřejmě vyvíjela zcela samostatně, nezávisle na ostatní Evropě a podtrhuje tak naší zprávu o původu nejstarší známé zmínky o lanýžích.

Češi a houby: je příběh starší než z 14. století?

Češi měli vždy mimořádně blízký vztah k houbám. I u našich předků byly součástí jídelníčku. Sbíralo se vše jedlé, co příroda nabízela.

Je proto logické předpokládat, že znalost lanýžů v českých zemích je ještě podstatně starší než ze 14. století.
To bude předmětem našeho dalšího výzkumu.

Tento článek je první částí série o historii lanýžů v českých zemích.

V dalších článcích přiblížíme roli císaře Karla IV., svědectví z Karlštejna roku 1424 i fascinující vazbu mezi Čechami a Francií.